Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Návrh úpravy výměníku tepla pro výrobu páry
Pačíska, Tomáš ; Jegla, Zdeněk (oponent) ; Nekvasil, Richard (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou zařízení na výměnu tepla, v němž se jedna pracovní látka podrobuje dvoufázovému režimu toku. Dané zařízení je určené ke generaci páry. Účelem řešení předložené diplomové práce je stanovení příčiny provozních problémů daného zařízení a následný návrh vhodného řešení, jehož součástí je provedení takových výpočtů, jenž daný návrh řešení podkládají. Součástí práce je provedení pevnostní analýzy, dále seznámení se s problematikou tepelně-hydraulických dějů u tohoto typu zařízení (zařízení určené ke generaci páry) a následné uplatnění provedením tepelně-hydraulického výpočtu kontrolního charakteru vzhledem k nově nastaveným provozním parametrům pracovních látek daného zařízení.
Simulace kapalin na GPU
Frank, Igor ; Chlubna, Tomáš (oponent) ; Milet, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá simulací kapalin, konkrétněji se zaměřuje na propojení částicové a mřížkové simulace modelující vypařování. Přistup k simulaci vypařování čerpá z článku Evaporation and Condensation of SPH-based Fluids autorů Hendrika Hochstettera a Andrease Kolba. Cílem celé práce však není jen tvorba simulace, ale zároveň studium různých metod používaných při simulaci kapalin.
Studium vlivu nanočástic na vlastnosti vody
Šram, Matěj ; Komendová, Renata (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem vlivu platinových nanočástic o velikosti 3 nm na vlastnosti vody v porézním systému. Jako porézní systém byl použit SiO2 s definovanou velikostí póru, který může simulovat minerální složku půdy. Teoretická část se věnuje vlastnostem volné i porézní vody a vlivu nanočástic na životní prostředí. V experimentální části jsou pomocí diferenciální skenovací kalorimetrie (DSC) zkoumány vlastnosti volné vody, vody v porézním systému a ovlivnění těchto systémů přítomností platinových nanočástic. Sledovanými procesy byly průběhy tání, tuhnutí a vypařování a odvozené veličiny jakými jsou teplota krystalizace a tání.
Analýza přenosu tepla při fázové změně v trubkovém výměníku
Fečer, Tomáš ; Bašta,, Jiří (oponent) ; Kabele,, Karel (oponent) ; Plášek, Josef (vedoucí práce)
Systémy TZB jsou často založeny na cyklické fázové změně vroucí tekutiny. Fázová změna vroucí tekutiny (kapalina-plyn nebo plyn-kapalina) je spojena s přenosem tepla při varu a to vznikem bublin, konvektivním varem a efektem před/do-sušení. Vznik bublin je závislý na přehřátí stěny (tj. tepelném toku) a přítomnosti aktivních míst pro vznik bublin. Konvektivní var se závislostí na hmotnostním toku a kvalitě páry probíhá v kapalné vrstvě mezi přehřátou stěnou a plynným jádrem proudu. Efekt před/do-sušení je významný ve chvíli, když je kapalný film vypařen a přehřátá stěna je v přímém styku s plynným jádrem proudu. Tento přenos tepla při varu zahrnující vznik bublin, konvektivní var a efekt před/do-sušení je v inženýrském návrhu zjednodušen na součinitel přestupu tepla při varu, a proto je disertační práce zaměřena na experimentální analýzu procesu fázové změny v pokročilých technických úlohách.
Vliv nanočástic různých forem oxidu titaničitého na vlastnosti půdní organické hmoty
Miklasová, Marta ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Nanočástice představují potenciální riziko pro životní prostředí, mezi jehož složky patří i půda. V minulosti byly publikovány práce, které potvrdily negativní efekty nanočástic na půdní biotu, avšak studie zabývající se vlivem nanočástic na vlastnosti půdy jsou prozatím omezené. Proto se tato práce zabývá efektem 20 nm velkých nanočástic oxidu titaničitého na vlastnosti vody v půdní organické hmotě při různých relativních vlhkostech vzduchu, jimž byla půda vystavena. Při 43, 70 a 95 % převládají v půdě různé typy vody, tj. voda adsorbovaná na organickou hmotu, voda ve vodních molekulových můstcích a fázová voda. Pro studium vlivu nanočástic na vodu v půdní organické hmotě byla využita diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC). Bylo zjištěno, že nanočástice snižují stabilitu vodních molekulových můstků při 70% relativní vlhkosti vzduchu a obecně snižují výparnou entalpii vody, která je mírou schopnosti půdy zadržovat vodu. Dále byl pozorován vliv na celkovou vodu v půdě. Při nízkých relativních vlhkostech byly zjištěny rozdílné účinky rutilu a anatasu v důsledku jejich různé hydrofility. U vyšších relativních vlhkostí tento efekt zanikal. Jako poslední byla změřena entalpie tání ledu a výparná entalpie vody roztoků nanočástic pro potvrzení efektu nanočástic na vodu. U entalpie tání ledu došlo ke zvýšení hodnoty v porovnání s čistou vodou, zatímco u výparné entalpie došlo ke snížení hodnot, což potvrdilo účinek nanočástic jak na čistou vodu, tak i na vodu v půdě.
Analýza přenosu tepla při fázové změně v trubkovém výměníku
Fečer, Tomáš ; Bašta,, Jiří (oponent) ; Kabele,, Karel (oponent) ; Plášek, Josef (vedoucí práce)
Systémy TZB jsou často založeny na cyklické fázové změně vroucí tekutiny. Fázová změna vroucí tekutiny (kapalina-plyn nebo plyn-kapalina) je spojena s přenosem tepla při varu a to vznikem bublin, konvektivním varem a efektem před/do-sušení. Vznik bublin je závislý na přehřátí stěny (tj. tepelném toku) a přítomnosti aktivních míst pro vznik bublin. Konvektivní var se závislostí na hmotnostním toku a kvalitě páry probíhá v kapalné vrstvě mezi přehřátou stěnou a plynným jádrem proudu. Efekt před/do-sušení je významný ve chvíli, když je kapalný film vypařen a přehřátá stěna je v přímém styku s plynným jádrem proudu. Tento přenos tepla při varu zahrnující vznik bublin, konvektivní var a efekt před/do-sušení je v inženýrském návrhu zjednodušen na součinitel přestupu tepla při varu, a proto je disertační práce zaměřena na experimentální analýzu procesu fázové změny v pokročilých technických úlohách.
Studium vlivu nanočástic na vlastnosti vody
Šram, Matěj ; Komendová, Renata (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem vlivu platinových nanočástic o velikosti 3 nm na vlastnosti vody v porézním systému. Jako porézní systém byl použit SiO2 s definovanou velikostí póru, který může simulovat minerální složku půdy. Teoretická část se věnuje vlastnostem volné i porézní vody a vlivu nanočástic na životní prostředí. V experimentální části jsou pomocí diferenciální skenovací kalorimetrie (DSC) zkoumány vlastnosti volné vody, vody v porézním systému a ovlivnění těchto systémů přítomností platinových nanočástic. Sledovanými procesy byly průběhy tání, tuhnutí a vypařování a odvozené veličiny jakými jsou teplota krystalizace a tání.
Simulace kapalin na GPU
Frank, Igor ; Chlubna, Tomáš (oponent) ; Milet, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá simulací kapalin, konkrétněji se zaměřuje na propojení částicové a mřížkové simulace modelující vypařování. Přistup k simulaci vypařování čerpá z článku Evaporation and Condensation of SPH-based Fluids autorů Hendrika Hochstettera a Andrease Kolba. Cílem celé práce však není jen tvorba simulace, ale zároveň studium různých metod používaných při simulaci kapalin.
Vliv nanočástic různých forem oxidu titaničitého na vlastnosti půdní organické hmoty
Miklasová, Marta ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Nanočástice představují potenciální riziko pro životní prostředí, mezi jehož složky patří i půda. V minulosti byly publikovány práce, které potvrdily negativní efekty nanočástic na půdní biotu, avšak studie zabývající se vlivem nanočástic na vlastnosti půdy jsou prozatím omezené. Proto se tato práce zabývá efektem 20 nm velkých nanočástic oxidu titaničitého na vlastnosti vody v půdní organické hmotě při různých relativních vlhkostech vzduchu, jimž byla půda vystavena. Při 43, 70 a 95 % převládají v půdě různé typy vody, tj. voda adsorbovaná na organickou hmotu, voda ve vodních molekulových můstcích a fázová voda. Pro studium vlivu nanočástic na vodu v půdní organické hmotě byla využita diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC). Bylo zjištěno, že nanočástice snižují stabilitu vodních molekulových můstků při 70% relativní vlhkosti vzduchu a obecně snižují výparnou entalpii vody, která je mírou schopnosti půdy zadržovat vodu. Dále byl pozorován vliv na celkovou vodu v půdě. Při nízkých relativních vlhkostech byly zjištěny rozdílné účinky rutilu a anatasu v důsledku jejich různé hydrofility. U vyšších relativních vlhkostí tento efekt zanikal. Jako poslední byla změřena entalpie tání ledu a výparná entalpie vody roztoků nanočástic pro potvrzení efektu nanočástic na vodu. U entalpie tání ledu došlo ke zvýšení hodnoty v porovnání s čistou vodou, zatímco u výparné entalpie došlo ke snížení hodnot, což potvrdilo účinek nanočástic jak na čistou vodu, tak i na vodu v půdě.
Implementace vypařovacího systému pro depozice tenkých vrstev
CIFREUND, David
Bakalářská práce je zaměřena na dávkovací systém pro PECVD procesy v prostředí nízkoteplotního plazmatu. Klíčem úspěšných depozic je přesný a stabilní průtok prekurzoru do reaktoru, kde probíhají výboje různého druhu, využívané pro depozici tenkých vrstev. V případě, že je příměsí prekurzoru kapalina, je potřeba ji smíchat s nosným plynem a výslednou směs převést kompletně do plynné fáze. Pro tyto účely byl vybrán vypařovací systém CEM značky Bronkhorst High-Tech B.V., složený z regulátoru průtoku pro plyn, regulátoru průtoku pro kapalinu, vypařovací jednotky a řídícího modulu pro jejich ovládání. Cílem práce je implementovat uvedený vypařovací systém do plazma chemického reaktoru, provést jeho kalibraci a testovací měření.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.